Evropa mladýma očima

Co je „předsednictví EU“?

Předsednictví EU obecně znamená předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie. Členské státy se v této funkci střídají každých šest měsíců. Během této doby je předsedající stát „hlasem i tváří“ EU: mluví za všech sedmadvacet členských států. Zároveň připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními unijními institucemi (Evropský parlament, Evropská komise) a v neposlední řadě reprezentuje Unii navenek, například v mezinárodních organizacích a v jednáních se třetími zeměmi.

Předsedající země má za úkol organizačně a technicky zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady a jejích pracovních skupin, které projednávají legislativu EU, připravovat agendu těchto jednání a určovat pořadí projednávaných otázek podle svých priorit. Další významnou úlohou předsedající země je usilovat o vytváření všeobecně přijatelných kompromisů. V době předsednictví se v Bruselu, v předsedající zemi i jinde ve světě koná na tři tisíce jednání na různých úrovních. V průměru je tedy z pozice předsedající země třeba zajistit zhruba dvacet pět jednání denně.

Co jsou „priority předsednictví“?

Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu své priority, tedy program hlavních cílů, kterých hodlá v průběhu předsednictví dosáhnout. Tyto cíle vycházejí z aktuální situace a výzev, kterým EU v daném období čelí.
Při výběru priorit se předsedající země ohlíží na priority předcházejícího a následujícího předsednictví, aby tak, aby byla zachována kontinuita.

Jak předsednictví funguje v praxi?

Předsednictví je jedním z nejdůležitějších a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Funkce předsedající země můžeme popsat jako: reprezentační, administrativní, politickou a vyjednávací:

• Předsedající stát reprezentuje EU navenek: v určitých oblastech jedná jménem EU s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tento úkol v politické praxi znamená, že předsedající stát je nucen ke sjednocování postojů všech členských zemí v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. O tuto funkci se předsedající země dělí s komisařem pro vnější vztahy a Vysokým zmocněncem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
• Předsednictví rovněž reprezentuje Radu směrem dovnitř EU, tedy při kontaktech s ostatními institucemi EU, zejména s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
• Neméně důležitou úlohu má předsedající stát na poli organizačním – tedy při administraci a řízení práce Rady EU: podle „manažerských“ schopností je posuzována úspěšnost předsednictví. Z původního úkolu řídit a organizovat schůzky Rady se funkce postupem času rozrostla na řízení všech podob Rady EU a celé soustavy výborů. Předsedající země tak má za úkol organizačně zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady a jejich pracovních skupin, připravovat agendu těchto jednání a vybírat diskutované otázky podle svých priorit.
• Předsedající stát má přímý vliv na určování projednávané agendy – může tak činit pomocí uvádění nových témat, strukturací agendy pomocí kladení různého důrazu na témata již existující, nebo pomocí toho, jak aktivně s těmito tématy nakládá.
• Období předsednictví je pro danou zemi jednou z nejlepších možností národního ovlivnění chodu celé Evropské unie – umožňuje realizovat vlastní priority předsedající země a ovlivňovat organizaci programu.
• Předsedající stát má přímý vliv na proces schvalování legislativy – zástupci předsedajícího státu řídí agendu Rady EU ve všech jejích formách a předsedají i podřízeným výborům.
• Významnou činností předsedající země je také usilovat o vytvoření všeobecně přijatelných kompromisů – v případech závažných jednání o kontroverzních tématech, kdy mají jednotlivé země neslučitelné názory, funguje jako „vyjednavač“ usilující o zprostředkování výsledné shody uvnitř Rady.

Co je to „předsednické trio“?

Tři po sobě následující předsednické země spolupracují na tzv. osmnáctiměsíčním programu svých předsednictví s cílem zajistit lepší kontinuitu práce Rady EU. Jedná se především o agendy, které po sobě navzájem „zdědí“ a které se nepodaří vyřešit v rámci jednoho předsednictví. Česká republika tvoří trio s Francií a Švédskem na období od 1. července 2008 do 31. prosince 2009, přičemž Česká republika převezme štafetu ve vedení Unie 1. ledna 2009.

Předsedající země (2008–2010)